Plzeňské hudební banda

převzato z webmagazin ROZHLEDNA

Košík plný Zdeničky

20.04.2010   Jaromír Komorous   Hudba   Zobraz článek ve formě vhodné pro tisk větší normál

Většinou to je tak, že do House of Blues v Plzni se chodí za progresivní muzikou s velkou výpovědní hodnotou, jež můžeme v širším pojetí zahrnout pod to kouzelné slovo blues. Soboty bývají jiné. Na vyvýšenou plošinu vystupují muzikanti ukovaní léty a hudbou svých životů. V sobotu 17.4. se na plac postavil Košík Band a plnil klub muzikou hodně přes půlnoc.

Kdo přišel, nedočkal se vlastních autorských počinů. Košík Band sestavený z muzikantů etablovaných v jiných sestavách a jejich playlist dostatečně prozrazuje, že zdejší večer je dalším z mnoha jiných, jež bych shrnul pod označení muzikantský relax. Ale jinak se relaxuje s hudbou provedenou matadory scény a jinak s partou, která zatím neopustila zdi rodné garáže. Košík zde dal dohromady sestavu, která rozpohybuje i chromého.

Šlehačkou na dortu je tam jednoznačně Zdenka Kubíková. Zpěvačka s ďábelským i hladivým sametovým hlasem a s komediálními vlohami, schopná přezpívat chlapy za sebou i bez šťávy v mikrofonu, jak se stalo v začátku koncertu. Že se chopí písniček Janis Joplin se dá pomalu předvídat, ale ona se beze vší hany pustí i do partů pánů, a to ne ledajakých. Dala Cockera i Stouny, slyšet můžete i Briana Jonese a AC/DC, nevynechá Zepelíny a Kings v jejím (jejich) podání získávají další rozměr. Řeknete dobrá barovka. Ale to byste Zdeničce hodně křivdili. Nic nekopíruje do poslední noty. V jejím podání se jedná o covery. Ale dobré. Z domácí scény nemůže chybět Zuzana Michnová a staří dobří Marsyas, ale i Petr Kalandra. Co jí jde nejlíp? Kupodivu raná Marta Kubišová. To ten „šmirgl“ v krku, zřejmě. „Nepiš dál“ třeba považuji za vyloženě popovou záležitost. Dáma a pánové ji posunuli a písničce to prospělo. Ale takhle jde vyjmenovat léty vygenerovaný celý repertoár.

Ať se na mě Jirka Košík Topinka na kytarách nezlobí, ale lídrovskou pozici mezi melodickými nástroji drží pevně v dlani Luděk Šindelář s foukacími harmonikami. Řekl mi: „Nezahraji ti tremolo, tóny narovnám a jdu na to přes feeling, prostě to tak cejtím.“ Proč ne? Petr Steidl je basák par excellence, jeho pětistrunná baskytara na sebe bere kolikrát úlohu kytary první a jeho to nenadálé vůdcovství baví. Na doplnění rytmiky tam má za bicími nového kolegu, který neuhne. Jarda Štětka. Metronom v živém podání. Prostě Košík Band.

Kdo vyrazí do večerního města pobavit se, tady nic nezkazí. Kluboví produkční, u vás ještě nehráli? Jak jsem si všiml fermanu plánovaných akcí, můžete být brzy výjimkou. 

House of Blues, 17.4.2010
Zdroj fotografií:
www.bandzone.cz

 

20.04.2010 20:15:38
sidikubik
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one